Co nové sestry potřebují

Nová sestra nepotřebuje jen znát, kde jsou léky. Potřebuje vědět, že má na koho se obrátit, že chyba není konec světa a že ji tým vnímá jako člena, ne jako zátěž.

Základní pilíře úspěšné adaptace:

• Jasný plán prvních 90 dnů
• Konkrétní mentor s časem a motivací
• Pravidelná zpětná vazba
• Prostor na otázky bez pocitu hlouposti
• Postupné zvyšování odpovědnosti

První týden: Orientace a bezpečí

Nová sestra se seznamuje s prostředím, lidmi a základními procesy. Cílem není zvládnout všechno, ale cítit se bezpečně.

Co funguje:

• Písemný harmonogram prvního týdne
• Přidělení průvodkyně z řad kolegyň
• Kontrolní seznam základních dovedností
• Stínování různých směn
• Osobní představení týmu

Co nefunguje:

• „Koukej se a ptej se“ bez struktury
• Hození do plné směny třetí den
• Očekávání, že si všechno najde sama
• Absence jasného kontaktu

Mentoring: Vztah, který drží

Mentor není jen školitel. Je to důvěryhodná osoba, která novou sestru provází adaptací, odpovídá na otázky a pomáhá řešit problémy.

Dobrý mentor potřebuje:

• Trpělivost – umí vysvětlit věc třikrát různě
• Empatii – pamatuje si, jaké to bylo být nová
• Čas – má kapacitu se mentoringu věnovat
• Pozitivní přístup – nešíří negativitu
• Ochotu učit – baví ji předávat zkušenosti

Struktura mentoringu:

• První měsíc: denní kontakt, společné směny
• Druhý měsíc: kontakt 3× týdně, postupná samostatnost
• Třetí měsíc: týdenní kontrola, podpora na zavolání

Pozor na sestry, které mentorují „protože musí“ – škodí víc, než pomáhají.

Role staniční sestry: Lídr, ne jen manažer

Staniční sestra dělá nebo boří adaptaci nových kolegyň. Není to jen o administrativě – je to o vedení lidí.

Co dělá dobrá staniční:

• Osobně představí novou sestru týmu
• Jasně komunikuje, že chyby jsou součást učení
• Aktivně potlačuje toxické chování
• Pravidelně kontroluje, jak mentoring funguje
• Chrání nové sestry před přetížením

Co ničí adaptaci:

• Absence lídra v terénu
• Favorizování některých členů týmu
• Ignorování toxicity („to je tady vždycky tak“)
• Okamžité přetěžování
• Nulová zpětná vazba

Varovné signály selhávající adaptace

• Nejistota přetrvávající po 6 týdnech
• Vyhýbání se otázkám, chyby v tichosti
• Časté nemocenské
• Pláč před nebo po směně
• Izolace od týmu
• Mluvení o odchodu

Co dělat:

Osobní rozhovor, zjistit příčinu, upravit plán adaptace, případně změnit mentora, nabídnout podporu. Čím dřív, tím lépe.

Náš pohled

Za roky práce ve zdravotnictví jsme viděli desítky nových sester. Některé zůstaly a staly se skvělými kolegyněmi, jiné odešly během prvních měsíců. A víte co? Málokdy to bylo o jejich schopnostech. Většinou to bylo o tom, jestli měly štěstí na tým a mentora. Jestli je někdo chránil před tím nejhorším v prvních týdnech. Jestli jim někdo řekl: „Je v pořádku, že to ještě neumíš. Naučíš se to.“

Adaptace není jen papírování a seznam úkolů. Je to o lidskosti. O tom, že si pamatujeme, jaké to bylo být nový. A že to předáme dál.

Pokud jste staniční nebo mentor – máte v rukou budoucnost té nové sestry. Pokud jste ta nová sestra – nebojte se ptát, chybovat a říct nahlas, že potřebujete pomoc. To není slabost. To je profesionalita.

Tým B&B PROJECTCARE

www.projectcare.cz

#ZdravotníSestry

• #Adaptace
• #Mentoring
• #ProjectCareCZ
• #tým
• #Ošetřovatelství
• #BBProjectCare